Jak často stříhat psovi drápky

Stříhání drápků patří k těm částem péče o psa, které se snadno odkládají. Pes nevypadá špinavě, nic mu nechybí a drápky přece nějak fungují samy. Jenže když přerostou, mohou psovi znepříjemnit chůzi a postupně ovlivnit i to, jak tlapku při pohybu používá.

Jak často tedy psovi drápky stříhat? Univerzální interval neexistuje. Některý pes si je při běžném pohybu přirozeně obrušuje, jinému rostou rychleji a potřebuje pravidelnou pomoc.

Mnohem praktičtější než pevný kalendář je drápy pravidelně kontrolovat a zkrátit je dřív, než začnou být příliš dlouhé.

Jak poznat, že má pes dlouhé drápky

Nejjednodušší je podívat se na tlapku ve chvíli, kdy pes normálně stojí.

Drápky by neměly být tak dlouhé, aby výrazně měnily postavení prstů nebo tlačily tlapku do nepřirozené polohy. U některých psů si přerostlých drápů všimnete také podle typického klapání při chůzi po tvrdé podlaze.

Samotný zvuk ale není dokonalé měřítko. Tvar tlapek a drápů se mezi psy liší a u některých jedinců můžete lehké ťukání slyšet i při přijatelné délce.

Proto sledujte hlavně celkový vzhled tlapky a to, zda pes chodí přirozeně.

Jak často drápky kontrolovat

Místo otázky „kolikrát za měsíc je musím ostříhat?" je praktičtější vytvořit si jednoduchý zvyk.

Tlapky krátce zkontrolujte třeba jednou týdně při česání, po koupání nebo během běžné domácí péče.

Neznamená to, že budete každý týden stříhat.

Jen se podíváte, jak drápky vypadají, jestli nejsou prasklé a zda některý z nich nezačíná být příliš dlouhý.

Díky pravidelné kontrole nemusíte čekat na chvíli, kdy pes při každém kroku hlasitě klape po podlaze a stříhání se změní ve velkou akci.

Každému psovi rostou drápky trochu jinak

Frekvence stříhání závisí na konkrétním psovi.

Velkou roli hraje například to, po jakém povrchu se nejčastěji pohybuje. Pes, který pravidelně chodí po tvrdších cestách a chodnících, si může část drápů přirozeně obrousit.

Pes, který většinu procházek tráví na trávě, měkké lesní půdě nebo doma, může potřebovat stříhání častěji.

Rozdíly jsou také v rychlosti růstu, tvaru tlapek, věku a aktivitě psa.

Proto nedává smysl porovnávat svého psa se sousedovým a řešit, proč jeden potřebuje kleštičky každých pár týdnů a druhý skoro vůbec.

Nezapomeňte na paspárky

Paspárek je dráp umístěný výše na noze, který se při běžné chůzi často vůbec nedotýká země.

Právě proto se přirozeně téměř neobrušuje.

Když ho dlouho nekontrolujete, může výrazně přerůst, stáčet se a v krajním případě začít tlačit do kůže.

Při každé kontrole drápů proto projděte opravdu celou tlapku, ne jen drápky, které vidíte při pohledu zepředu.

U některých psů mohou být paspárky také na zadních končetinách.

Proč jsou příliš dlouhé drápky problém

Dlouhý dráp není jen kosmetická záležitost.

Pokud se při stání nebo chůzi opírá o zem způsobem, který mění přirozené postavení prstu, může být pohyb pro psa nepohodlný.

Přerostlé drápky se také snáze zachytí o koberec, deku nebo terén a mohou se nalomit či utrhnout.

Zvlášť dlouhé zahnuté drápy mohou představovat problém u paspárků, protože nemají možnost se při chůzi obrušovat.

Pravidelná kontrola zabere pár sekund a je výrazně příjemnější než řešení bolestivě poškozeného drápu.

Uvnitř drápu je živá část

Psí dráp není jen kus tvrdé rohoviny, který můžete zkrátit kamkoli.

Uvnitř se nachází živá část s cévami a nervy. Pokud do ní střihnete, dráp začne krvácet a psa to může bolet.

U světlých drápů bývá živá část často lépe viditelná. U tmavých drápů je orientace obtížnější.

Pokud si nejste jistí, je bezpečnější zkracovat po malých kouscích než se snažit jedním střihem odstranit velkou část drápu.

A pokud jste drápky nikdy nestříhali, klidně si první postup nechte ukázat veterinářem, veterinárním technikem nebo zkušeným psím groomerem.

Co když jsou drápky už hodně přerostlé

U dlouho nestříhaných drápů může být živá část protažená více dopředu.

V takové situaci není dobrý nápad snažit se během jednoho stříhání dostat dráp okamžitě na ideální délku.

Může být bezpečnější zkracovat ho postupně v menších krocích a dávat živé části čas ustupovat.

Pokud jsou drápy výrazně přerostlé, stočené, pes kvůli nim špatně chodí nebo si nejste jistí, kam můžete bezpečně střihnout, nechte první úpravu na odborníkovi.

Jaké kleštičky na psí drápky vybrat

Používejte nástroj určený pro psí drápky a odpovídající velikosti vašeho psa.

Kleštičky by měly být ostré a měly by dráp čistě zkrátit, ne ho mačkat a třepit.

U velkého psa budete potřebovat robustnější nástroj než u drobného štěněte.

Alternativou může být bruska na drápky. Některým majitelům vyhovuje, protože umožňuje ubírat délku postupně. Jiným psům ale vadí její zvuk nebo vibrace.

Nejlepší nástroj je ten, se kterým dokážete bezpečně pracovat a který váš pes rozumně toleruje.

Naučte psa na manipulaci s tlapkami

Nejtěžší část stříhání často nejsou samotné drápky, ale přesvědčit psa, že může několik sekund v klidu držet tlapku.

Proto začněte ještě předtím, než je stříhání nutné.

Krátce se dotkněte tlapky, pochvalte psa a odměňte ho. Později vezměte prst do ruky, jemně zatlačte tak, aby byl dráp dobře vidět, a zase skončete.

Další krok může být jen přiložení kleštiček bez stříhání.

Postupujte po malých částech.

U štěněte tím vytváříte velmi užitečný návyk do budoucna. U dospělého psa, který manipulaci nemá rád, zase můžete postupně snížit stres spojený s celým procesem.

Nemusíte ostříhat všechny drápky najednou

Máte před sebou čtyři tlapky a pes po druhém drápku začíná jasně naznačovat, že spolupráce skončila?

Není nutné vyhrát za každou cenu.

Pokud drápky nejsou v akutně špatném stavu, můžete dnes udělat jednu tlapku a další dokončit později.

Krátké klidné stříhání je často lepší než dlouhý zápas, po kterém pes při příštím pohledu na kleštičky zmizí pod postelí.

Zvlášť při učení se snažte skončit dřív, než je pes úplně vystresovaný.

Co dělat, když dráp začne krvácet

I opatrnému člověku se může stát, že střihne příliš daleko.

Proto je dobré mít při stříhání po ruce přípravek určený k zastavení drobného krvácení z drápku nebo jinou pomůcku doporučenou veterinářem.

Zachovejte klid a místo chvíli kontrolujte.

Pokud krvácení nepřestává, dráp je výrazně poškozený nebo si nejste jistí, co dělat, kontaktujte veterináře.

Po nepříjemné zkušenosti také není potřeba okamžitě pokračovat a dokončit zbývajících patnáct drápů. Dejte psovi čas a další trénink vraťte o krok zpět.

U seniorů kontrolujte tlapky pečlivěji

Starší pes se může pohybovat méně než dříve, a tím si drápky také méně obrušovat.

Zároveň pro něj může být obtížnější držet tlapku dlouho ve vzduchu nebo stát v nepohodlné poloze.

Kontrolu proto dělejte pravidelně, ale manipulaci přizpůsobte jeho možnostem.

Pokud má senior problémy s pohybem, změnil způsob chůze nebo reaguje bolestivě na dotek tlapky, nesvádějte všechno automaticky na dlouhé drápky. Příčinu je vhodné řešit s veterinářem.

Kontrola drápků může být součást běžné péče

Nemusíte si kvůli drápkům vytvářet složitý harmonogram.

Stačí je spojit s něčím, co už pravidelně děláte.

Například při týdenní kontrole psa můžete prohlédnout uši, oči, tlapky a drápky. Zabere to jen chvíli a postupně budete přesně vědět, jak rychle drápy vašeho psa rostou.

Díky tomu si vytvoříte vlastní interval stříhání podle skutečné potřeby.

A to je mnohem užitečnější než univerzální rada, že každý pes musí ke kleštičkám přesně jednou za určitý počet týdnů.

Jak často tedy psovi stříhat drápky?

Tak často, aby nepřerůstaly.

Drápky pravidelně kontrolujte a zkracujte je podle potřeby konkrétního psa. Sledujte jejich délku, postavení tlapky a nezapomínejte na paspárky, které se při chůzi často vůbec neobrušují.

Pokud si je pes přirozeně obrušuje, může být stříhání potřeba méně často. U jiného psa budete kleštičky používat pravidelněji.

Stříhejte po malých částech, psa na manipulaci postupně zvykejte a nesnažte se za každou cenu zvládnout všechno během jednoho sezení.

A pokud jsou drápy hodně přerostlé, tmavé a nejste si jistí bezpečnou délkou nebo se pes manipulace velmi bojí, nechte si postup ukázat odborníkem. Jedna klidná ukázka je lepší než domácí souboj s kleštičkami a čtyřmi tlapkami.