Jak dlouhá má být procházka se štěnětem

Když si domů přivezete štěně, je snadné získat pocit, že ho musíte pořádně „unavit". Dlouhá procházka přece znamená spokojeného psa, který pak doma hezky usne. U štěňat to ale není tak jednoduché.

Mladý pes potřebuje pohyb, poznávání okolí i nové zážitky, zároveň ale potřebuje hodně odpočinku a přiměřenou zátěž. Jeho tělo se stále vyvíjí a příliš dlouhá nebo intenzivní aktivita nemusí být lepší než několik kratších vycházek během dne.

Místo sledování kilometrů proto sledujte hlavně svého psa.

Neexistuje jedna správná délka procházky

Na otázku „Jak dlouho chodit se štěnětem?" neexistuje jedno číslo, které by fungovalo pro všechny.

Záleží na věku, plemeni, velikosti, zdravotním stavu, temperamentu i prostředí. Jinak bude vypadat vycházka drobného štěněte a jinak mladého psa většího plemene.

Důležitý je také typ aktivity.

Deset minut pomalého očichávání klidné louky je něco jiného než deset minut běhání, skákání nebo rychlé chůze po rušném městě. Psychicky náročné může být i krátké seznamování s novým prostředím.

Proto je lepší přemýšlet o celkové zátěži, ne jen o minutách.

Kratší procházky několikrát denně dávají smysl

U štěněte bývají praktičtější kratší vycházky rozložené během dne.

Část venčení bude navíc zpočátku sloužit hlavně k nácviku čistotnosti. Vyjdete ven, štěně se vyčůrá, chvíli si očichá okolí a zase se vrátíte domů.

Ne každé venčení musí být výlet.

Během dne můžete kombinovat krátké hygienické vycházky s jednou nebo několika klidnými procházkami podle věku a energie psa.

Takový režim dává štěněti čas zpracovat nové zážitky a mezi aktivitami si odpočinout.

Pro štěně je procházka hlavně poznávání světa

Dospělý člověk často hodnotí procházku podle vzdálenosti. U štěněte je mnohem důležitější, co během ní zažije.

Nové pachy, povrchy, zvuky, lidé, auta, psi nebo třeba první cesta kolem rušnější ulice představují velké množství informací.

Nechte proto štěně očichávat okolí a postupovat vlastním tempem.

Nemusíte za každou cenu ujít předem naplánovaný okruh. Pokud se štěně pět minut zajímá o trávu, není to ztracený čas. Čichání je přirozenou součástí psího chování a pro mladého psa také způsob, jak poznávat svět.

Někdy může být krátká pomalá procházka plná nových podnětů náročnější než delší cesta po známém místě.

Pozor na příliš intenzivní pohyb

Běžný volný pohyb a krátké procházky jsou jedna věc. Opakovaná intenzivní zátěž je něco jiného.

U rostoucího psa není dobrý nápad stavět denní program na dlouhém běhání vedle kola, pravidelných dlouhých bězích s člověkem nebo velkém množství skoků.

Opatrnost je na místě také u dlouhých výletů, při kterých štěně nemá možnost samo odpočívat.

To, že mladý pes nadšeně pokračuje, ještě nemusí znamenat, že je pro něj zátěž optimální. Některá štěňata by běhala a hrála si mnohem déle, než je pro ně rozumné.

Pokud plánujete se psem konkrétní sport nebo výraznější fyzickou aktivitu, je vhodné její načasování přizpůsobit věku, plemeni a zdravotnímu stavu psa.

Pravidlo „pět minut za měsíc věku" berte s rezervou

Na internetu můžete narazit na jednoduché pravidlo, podle kterého má mít štěně určitý počet minut procházky podle počtu měsíců věku.

Taková poučka může působit prakticky, ale skutečný život je složitější.

Stejně stará štěňata mohou mít rozdílnou velikost, kondici, temperament i potřeby. Navíc nezohledňuje terén ani intenzitu pohybu.

Proto není dobré brát podobné vzorce jako přesný předpis.

Mnohem užitečnější je sledovat konkrétního psa, volit přiměřenou aktivitu a v případě pochybností probrat vhodnou zátěž s veterinářem, zvlášť u velkých plemen nebo psa se zdravotními omezeními.

Jak poznat, že už má štěně dost

Únava nemusí vypadat jen tak, že si pes lehne a odmítne pokračovat.

Některá štěňata jsou při únavě naopak divočejší. Začnou kousat do vodítka, skákat, pobíhat, hůř reagují na člověka nebo působí, jako by najednou zapomněla všechno, co uměla.

Během procházky si všímejte například toho, zda štěně:

• výrazně zpomaluje nebo si opakovaně sedá,
• nechce pokračovat,
• působí přetíženě množstvím podnětů,
• začíná být neobvykle divoké a podrážděné,
• po návratu domů nedokáže dlouho zklidnit.

Jeden signál nemusí automaticky znamenat problém. Pokud ale pravidelně vidíte, že je pes po procházce úplně vyčerpaný nebo přetažený, zkuste příště aktivitu zkrátit.

Dlouhá procházka psa nemusí příjemně unavit

Představa „čím delší procházka, tím klidnější pes" může u štěněte vést přesně opačným směrem.

Přetažené štěně může být doma neklidné, kousavé a může mít problém usnout. Majitel pak získá pocit, že potřebuje ještě více pohybu, a další den přidá další kilometry.

Vznikne zbytečný kolotoč.

Pohyb je jen jedna část denního režimu. Štěně potřebuje také spánek, klidné poznávání prostředí, krátké hraní a jednoduchý trénink.

Cílem není každý večer fyzicky „vybít baterku".

Myslete na povrch a počasí

Délku procházky přizpůsobte také podmínkám.

V horkém počasí může být i běžná trasa pro štěně mnohem náročnější. Rozpálený asfalt navíc není příjemný pro tlapky. V létě proto plánujte aktivitu spíš na chladnější část dne a vezměte v úvahu teplotu povrchu.

Náročnost mění také terén. Pohodová cesta po rovině není totéž jako dlouhé stoupání, hluboký sníh nebo obtížná horská trasa.

Když se podmínky změní, nemusíte dodržet plán jen proto, že jste si řekli, že dnes ujdete určitý počet kilometrů.

Co dělat, když chcete vyrazit na delší výlet

Se štěnětem můžete poznávat nová místa, ale plán přizpůsobte jeho možnostem.

Začněte kratšími trasami a sledujte, jak je zvládá. Počítejte s přestávkami a možností výlet kdykoliv zkrátit.

Vezměte vodu a podle počasí i další potřebnou výbavu.

Pokud plánujete výrazně delší nebo náročnější trasu, je rozumné předem zvážit věk a fyzickou připravenost psa. U velmi mladého štěněte není potřeba spěchat. Na dlouhé společné výlety budete mít ještě spoustu času.

Procházka není jediný způsob, jak štěně zabavit

Když chcete štěněti zpestřit den, nemusíte automaticky přidávat další kilometry.

Krátký trénink, hledání pamlsků, čichací aktivita nebo klidné poznávání nového místa dokáže psa zaměstnat bez dlouhé fyzické zátěže.

Stejně důležité je učit štěně odpočívat.

Pes, který od mala očekává několik hodin intenzivního programu každý den, se nemusí automaticky naučit doma vypnout. Klid je také dovednost, kterou se vyplatí podporovat.

Jak tedy dlouho chodit se štěnětem?

Místo přesného počtu minut se držte jednoduchého principu: raději několik přiměřených procházek než jednu dlouhou trasu za každou cenu.

Sledujte věk, velikost, zdravotní stav, počasí, terén a hlavně chování svého psa.

Nechte štěně očichávat okolí, dopřejte mu pauzy a po návratu prostor na spánek. Pokud se vrací příjemně unavené a dokáže se zklidnit, pravděpodobně jste zvolili rozumnou zátěž.

A když si nejste jistí, jestli už je konkrétní aktivita vhodná právě pro vaše štěně, zeptejte se veterináře. U rostoucího psa je lepší přidávat náročnost postupně než se snažit co nejrychleji vychovat malého turistu, který musí držet tempo s dospělým člověkem.