Jak naučit psa zůstat doma samotného

Pes se nenarodí s tím, že automaticky umí několik hodin v klidu čekat doma. Pro štěně, které bylo zvyklé být s mámou, sourozenci a potom najednou tráví většinu dne s vámi, může být samota úplně nová zkušenost.

Proto je dobré začít s nácvikem brzy, ale pomalu. Cílem není zjistit, jak dlouho pes vydrží sám, ale naučit ho, že váš odchod je normální a že se zase vrátíte.

Začněte dřív, než potřebujete opravdu odejít

Nejhorší chvíle pro první trénink samoty je ráno před vaším návratem do práce.

Pokud víte, že pes bude v budoucnu zůstávat doma sám, začněte ho připravovat už během prvních dnů a týdnů. Ze začátku vůbec nemusíte opouštět byt.

Stačí krátké situace, kdy nejste neustále vedle něj.

Když štěně odpočívá v pelíšku, nemusíte si k němu pokaždé sedat. Můžete odejít do kuchyně, zavřít za sebou na chvíli dveře nebo se věnovat něčemu jinému.

Pes se tak postupně učí důležitou věc: nemusíme být každou sekundu spolu a nic špatného se přitom neděje.

První odloučení počítejte na sekundy

Na začátku není potřeba odcházet na deset minut. Pro některé psy může být i to příliš velký krok.

Začněte jednoduše. Odejděte za dveře a po několika sekundách se vraťte. Pokud pes zůstává v klidu, můžete čas postupně prodlužovat.

Například:

• několik sekund za dveřmi,
• půl minuty,
• minuta,
• pár minut,
• krátký odchod z bytu.

Nejde o přesný harmonogram. Sledujte hlavně psa.

Pokud zvládá krátké odloučení v klidu, můžete postupně přidávat. Jestli začne být výrazně neklidný, další krok byl pravděpodobně příliš velký.

Odcházejte ve chvíli, kdy je pes v klidu

Trénink samoty se obvykle dělá lépe, když má pes splněné základní potřeby.

Před delším nácvikem ho vyvenčete a dejte mu možnost se přiměřeně projít, očichat okolí nebo si krátce pohrát. Neměl by odcházet do samoty s plným močovým měchýřem ani ve chvíli, kdy překypuje energií.

To ale neznamená, že ho musíte před každým odchodem úplně vyčerpat.

Cílem je klidný pes, ne pes, který doma spí jen proto, že už nemůže stát na nohou.

Po aktivitě mu dopřejte chvíli na zklidnění a teprve potom zkuste krátký odchod.

Udělejte z odchodů obyčejnou věc

Klíče, bunda, boty, zavření dveří. Psi si rychle všimnou, které drobnosti znamenají, že se chystáte pryč.

Pokud pes začne být nervózní už ve chvíli, kdy sáhnete po klíčích, můžete tyto signály během dne občas „zneškodnit“.

Vezměte klíče a nikam nejděte. Oblečte si bundu a za chvíli ji zase sundejte. Otevřete dveře, zavřete je a pokračujte v běžném dni.

Odchod by neměl být velký obřad.

Není potřeba psa pět minut objímat a vysvětlovat mu, že se opravdu vrátíte. Klidně odejděte a stejně klidně se vraťte.

Čím běžnější událost z odchodu uděláte, tím lépe.

Připravte bezpečný prostor

Než necháte psa samotného, zkontrolujte prostředí.

Z dosahu odstraňte věci, které by mohl rozkousat, spolknout nebo převrhnout. Pozor hlavně na elektrické kabely, léky, čisticí prostředky, odpadkový koš a drobné předměty.

Štěně nemusí mít během samoty přístup k celému domu.

Pro začátek může být praktičtější bezpečná místnost nebo část prostoru, kterou dobře zná. Měl by tam mít pohodlné místo k odpočinku a dostupnou vodu.

Pokud používáte přepravku nebo domácí kennel, pes by na něj měl být předem pozitivně zvyklý. Zavřít nepřipraveného psa do přepravky a odejít na několik hodin není nácvik samoty.

Může pomoct něco na zabavení

Některým psům pomáhá bezpečná hračka nebo aktivita, kterou dostávají během krátkého odloučení.

Díky tomu může mít váš odchod i příjemnou stránku.

Vybírejte ale pouze věci, o kterých víte, že jsou pro konkrétního psa bezpečné i bez vašeho dohledu. To, co bez problémů používá vedle vás, nemusí být automaticky vhodné na několik hodin o samotě.

A pokud pes po vašem odchodu odmítá i oblíbenou odměnu, může to být signál, že je už příliš ve stresu.

Jak poznat, že postupujete příliš rychle

Krátké zakňučení ještě nemusí znamenat velký problém. Důležité je sledovat celkové chování.

Varovným signálem může být například dlouhé štěkání nebo vytí, pobíhání, škrábání dveří, silné slinění, pokusy dostat se ven nebo ničení věcí spojené s vaším odchodem.

Pokud můžete, pomůže jednoduchá domácí kamera. Uvidíte, co pes po vašem odchodu skutečně dělá.

Možná zjistíte, že dvě minuty poslouchá chodbu a potom usne. Nebo naopak uvidíte, že je celou dobu neklidný.

Podle toho můžete další trénink upravit.

Co když pes začne kňučet

Ideální je nastavovat trénink tak, aby se pes nedostával pravidelně do velkého stresu.

Pokud začne být po krátkém odloučení neklidný, příště dobu zkraťte. Neznamená to, že jste celý trénink pokazili. Jen jste zjistili, kde je jeho současná hranice.

Nesnažte se dobu samoty prodlužovat za každou cenu.

Pět klidných minut je pro trénink hodnotnějších než půl hodiny, během které pes panikaří.

Ničení domácnosti nemusí být „pomsta“

Přijdete domů a najdete rozkousaný polštář, botu nebo kus dveří. Je snadné získat pocit, že se pes zlobil, protože jste odešli.

Tak jednoduché to ale není.

Pes může ničit věci z nudy, přebytku energie, zvědavosti nebo stresu. U štěněte navíc hraje velkou roli přirozená potřeba všechno zkoumat tlamou.

Místo trestání po návratu zkuste zjistit příčinu.

Pokud psa potrestáte za něco, co udělal před delší dobou, pravděpodobně si váš hněv s konkrétní rozkousanou věcí nespojí.

Mnohem užitečnější je upravit prostředí a další samotu nastavit tak, aby ji dokázal zvládnout.

Jak dlouho může štěně zůstat samo

Neexistuje jedno číslo, které platí pro každého psa.

Velmi malé štěně potřebuje časté venčení, pravidelné krmení, hodně spánku a kontakt s člověkem. Několikahodinová samota proto není vhodný první krok.

Délku prodlužujte postupně podle věku, povahy a toho, jak pes reaguje.

Pokud potřebujete být pryč déle, než váš pes aktuálně zvládne, je lepší na přechodnou dobu zajistit pomoc rodiny, známého nebo jinou vhodnou péči, než celý proces uspěchat.

Kdy už nejde jen o běžné zvykání

Pokud pes při každém odchodu propadá silné panice, dlouho vyje, snaží se dostat z bytu nebo si může při pokusech o útěk ublížit, není dobré řešit situaci metodou „ono si zvykne“.

Výrazné problémy se samotou mohou vyžadovat individuální plán a pomoc zkušeného trenéra, behavioristy nebo veterináře.

Čím dříve se problém začne řešit, tím lépe.

Samota se učí postupně

Nejdůležitější pravidlo je jednoduché: nespěchejte.

Začněte sekundami a minutami. Vracejte se dřív, než je pes ve velkém stresu, a čas prodlužujte podle toho, jak situaci zvládá.

Před odchodem psa vyvenčete, připravte mu bezpečné prostředí a z odchodů ani návratů nedělejte velkou událost.

Cílem není mít psa, který „nějak vydrží“ osm hodin.

Cílem je pes, který ví, že může doma v klidu odpočívat, i když zrovna nejste vedle něj - a že se zase vrátíte.