První delší cesta autem se psem

První delší cesta autem se psem může být úplně pohodová. Stejně tak se ale může změnit v několik hodin kňučení, nevolnosti a hledání nejbližšího místa, kde se dá bezpečně zastavit.

Hodně záleží na přípravě.

Pokud pes autem skoro nejezdí, není ideální začít rovnou několikahodinovou cestou na dovolenou. Nejdříve s ním absolvujte několik kratších jízd a sledujte, jak reaguje na pohyb auta, zatáčky, zastavování i samotný pobyt uvnitř.

Cílem není psa před cestou „unavit za každou cenu", ale připravit mu bezpečné místo, naplánovat přestávky a mít po ruce věci, které může během jízdy potřebovat.

Začněte kratšími jízdami

Pokud psa čeká první opravdu dlouhá cesta autem, dejte mu předem možnost zjistit, co cestování vlastně znamená.

Začněte krátkými jízdami v okolí. Nemusíte pokaždé nikam důležitě jet. Stačí několik minut autem, krátká procházka a cesta zpět.

Postupně můžete dobu v autě prodlužovat.

Sledujte přitom, jestli pes dokáže po chvíli odpočívat, nebo zůstává celou cestu ve stresu. Varováním může být výrazné slinění, neklid, kňučení, zvracení nebo snaha dostat se ze svého místa.

Čím dříve podobný problém objevíte, tím lépe se dá řešit ještě před plánovanou dlouhou cestou.

Pes má mít v autě bezpečné místo

Pes by se během jízdy neměl volně pohybovat po kabině ani cestovat na klíně.

Bezpečnější je vhodná přepravka nebo jiný systém určený k zajištění psa v autě. Konkrétní řešení závisí na velikosti psa, typu auta a způsobu cestování.

Důležité je, aby pes nemohl při prudkém brzdění proletět kabinou a zároveň neomezoval řidiče.

Pokud používáte přepravku, měl by ji pes znát už před cestou. První zkušenost s uzavřenou přepravkou by ideálně neměla přijít až na parkovišti před několikahodinovým odjezdem.

Doma ji nechte otevřenou, dejte dovnitř známou deku a postupně psa učte, že je to bezpečné místo k odpočinku.

Oblíbená deka může cestování usnadnit

Do auta vezměte něco, co pes zná z domova.

Oblíbená deka nebo podložka může pomoct vytvořit známější prostředí a zároveň chrání auto před chlupy, blátem nebo případnou nevolností.

Není potřeba zabalit polovinu psího pelíšku.

Stačí jedna praktická věc, která voní známým prostředím a na které pes běžně odpočívá.

Pokud víte, že je psovi v autě někdy špatně, přibalte také náhradní ručník nebo podložku. V takové chvíli budete rádi, že nemusíte improvizovat s jedinou mikinou, kterou jste si vzali na víkend.

Před cestou psa krátce vyvenčete

Před odjezdem dopřejte psovi možnost se v klidu vyvenčit a trochu projít.

Nemusí absolvovat dvouhodinový výlet jen proto, aby byl v autě úplně vyčerpaný. Spíš mu umožněte vyřešit základní potřeby a odjíždět v klidnějším stavu.

Krátká procházka s možností očichávání může být příjemnější než divoké aportování těsně před nastoupením do auta.

Po návratu dejte psovi chvíli na uklidnění, nabídněte vodu a potom můžete vyrazit.

Krmení před cestou plánujte podle psa

Některým psům cestování nedělá žádný problém. Jiní trpí nevolností i při kratší jízdě.

Proto neexistuje jeden ideální režim krmení před cestou pro všechny psy.

Pokud už víte, že je vašemu psovi v autě špatně, proberte před delší cestou postup s veterinářem. Může doporučit úpravu času krmení a v některých případech také vhodné řešení cestovní nevolnosti.

Nedávejte psovi své léky proti nevolnosti bez doporučení veterináře.

A pokud pes autem ještě skoro nejel, právě kratší zkušební jízdy vám pomohou zjistit, jak cestování snáší.

Přestávky plánujte předem

Na delší cestě počítejte s pravidelnými zastávkami.

Pes potřebuje možnost se vyvenčit, krátce protáhnout a napít. Jak často budete zastavovat, záleží na délce cesty, věku psa, počasí i jeho běžném režimu.

Štěně nebo senior může potřebovat zastávky častěji než zdravý dospělý pes zvyklý cestovat.

Není potřeba čekat, až začne pes výrazně kňučet nebo být neklidný.

Při plánování trasy si předem všimněte, kde se dá bezpečně zastavit. Je mnohem příjemnější mít přibližný plán než začít hledat vhodné místo ve chvíli, kdy pes nutně potřebuje ven.

Na zastávce psa nejdřív zajistěte

Odpočívadlo nebo parkoviště u silnice není psí výběh.

Než otevřete dveře nebo přepravku, mějte psa bezpečně připnutého na vodítku. I pes, který běžně neutíká, může v neznámém prostředí zareagovat na hluk, jiného psa nebo otevřené dveře jinak než doma.

Na zastávce stačí krátká procházka, vyvenčení, trochu vody a několik minut klidu.

Pokud je místo rušné, nemusíte se snažit psa za každou cenu „pořádně proběhnout". Bezpečí je důležitější než počet kroků.

Vodu mějte vždy po ruce

Na cestu vezměte dostatek vody a misku, ze které je pes zvyklý pít.

Praktická je skládací cestovní miska, ale není nutné kupovat speciální vybavení, pokud vám vyhovuje obyčejná lehká miska z domova.

Vodu neschovávejte na dno kufru pod pět zavazadel.

Měla by být snadno dostupná při každé zastávce.

V teplém počasí je potřeba hlídat pitný režim ještě pečlivěji, ale ani tehdy není nutné nutit psa vypít velké množství vody najednou. Pravidelně mu ji nabídněte a nechte ho napít podle potřeby.

Co vzít psovi na delší cestu autem

Základní cestovní výbava nemusí zabrat půl kufru. Je ale příjemné mít důležité věci na jednom místě.

Na delší cestu se hodí:

• voda a miska,
• krmivo a běžné pamlsky,
• vodítko, obojek nebo postroj,
• sáčky na exkrementy,
• deka nebo podložka,
• ručník,
• potřebné léky,
• doklady psa podle cíle cesty,
• náhradní vodítko nebo jiná základní výbava,
• kontakt na veterináře a případně veterinární pohotovost v cílové oblasti.

Pokud cestujete přes hranice, ověřte si předem aktuální podmínky pro vstup se psem do konkrétní země. Potřebné dokumenty a veterinární požadavky se mohou lišit podle cíle cesty.

Krmivo raději vezměte z domova

Pokud jedete na několik dní pryč, vezměte dostatek krmiva, na které je pes zvyklý.

Dovolená není ideální chvíle na náhlou změnu granulí jen proto, že místní obchod nemá vaši běžnou značku.

Změna prostředí sama o sobě může být pro některé psy náročná a přidávat k ní ještě rychlou změnu jídelníčku nemusí být dobrý nápad.

Přibalte proto raději trochu krmiva navíc.

U léků platí to samé. Pokud pes nějaké pravidelně užívá, zkontrolujte před odjezdem, že máte dostatečnou zásobu na celou cestu.

Nikdy nenechávejte psa v rozehřátém autě

Tohle pravidlo je důležité i při krátké zastávce.

Interiér zaparkovaného auta se může v teplém počasí rychle zahřát na nebezpečnou teplotu. Pootevřené okno z auta nedělá bezpečné místo pro čekajícího psa.

Pokud cestujete v létě, plánujte zastávky tak, aby jeden člověk mohl podle potřeby zůstat se psem nebo aby pes mohl bezpečně ven.

Při delších cestách může být příjemnější vyrazit ráno nebo večer, kdy nejsou nejvyšší teploty.

Klimatizace během jízdy pomáhá, ale ani s ní nenechávejte psa samotného v zaparkovaném autě a nespoléhejte na to, že technika bude bez dozoru vždy fungovat.

Pozor na přehřátí i během jízdy

V létě sledujte teplotu v místě, kde pes skutečně cestuje.

To, že je příjemně řidiči vpředu, ještě nemusí znamenat, že je stejně příjemně psovi v zadní části auta.

Přepravka na přímém slunci nebo špatně větraný prostor se může zahřívat.

Zajistěte proto rozumné proudění vzduchu a při zastávkách kontrolujte, jak se pes cítí.

Výrazné přehřátí je akutní stav. Pokud pes neobvykle silně dýchá, je slabý, dezorientovaný nebo má jiné výrazné potíže, řešte situaci okamžitě a kontaktujte veterináře.

Když je psovi v autě špatně

Cestovní nevolnost se může projevit neklidem, sliněním, olizováním, kňučením nebo zvracením.

U některých mladých psů se může cestování časem zlepšit, ale není dobré spoléhat na to, že několik hodin nepohody pes prostě „vydrží".

Pokud se problém opakuje, proberte ho před dlouhou cestou s veterinářem.

Zároveň pokračujte v krátkých klidných jízdách, pokud je pes zvládá. Pomáhá, když auto není spojené jen s dlouhou nepříjemnou cestou nebo návštěvou veterináře.

Některým psům totiž není špatně jen z pohybu. Stres a očekávání mohou celý problém ještě zhoršovat.

Co když se pes auta bojí

Pes, který se třese už při otevření dveří auta, potřebuje jiný přístup než pes, který jen po hodině začne být netrpělivý.

Nenuťte ho opakovaně do dlouhých jízd s očekáváním, že si prostě zvykne.

Začněte mnohem menšími kroky.

Odměňte přiblížení k autu, klidné nastoupení a chvíli strávenou uvnitř bez nastartovaného motoru. Teprve potom přidejte krátkou jízdu.

Pokud je strach výrazný nebo se zhoršuje, může pomoct zkušený trenér pracující šetrnými metodami a případně veterinář.

Cílem je vytvořit postupně snesitelnou zkušenost, ne psa v autě „přetlačit".

Po příjezdu dejte psovi chvíli klidu

Po několika hodinách v autě pravděpodobně nechcete okamžitě vyrazit na další náročný program. Pes to může mít podobně.

Po příjezdu ho nejdřív v klidu vyvenčete, nabídněte vodu a nechte ho prozkoumat nové prostředí.

Pokud cestujete na dovolenou nebo návštěvu, připravte mu známou deku a místo, kde může odpočívat.

Někteří psi po cestě okamžitě usnou, jiní jsou kvůli novému prostředí chvíli neklidní.

Není nutné první hodinu po příjezdu zaplnit aktivitami. Klidný začátek může pomoct celé cestě skončit stejně dobře, jako začala.

První delší cesta autem nemusí být stres

Nejdůležitější je psa na cestování připravit předem.

Začněte kratšími jízdami, vytvořte mu v autě bezpečné místo a zjistěte, jak snáší pohyb auta. Na delší trase plánujte pravidelné přestávky na vyvenčení, protažení a vodu.

S sebou vezměte základní výbavu, krmivo, léky a doklady. Oblíbená deka může psovi pomoct cítit se v autě i v cíli bezpečněji.

A hlavně neplánujte cestu tak těsně, že každá desetiminutová zastávka bude problém.

Se psem se vyplatí počítat s rezervou. Když bude celou cestu spokojeně spát, přijedete možná o něco dřív. Když bude potřebovat přestávku navíc, nebudete kvůli tomu nervózní vy ani zbytek posádky.