První týden se štěnětem: jednoduchý plán na 7 dní

První týden se štěnětem je trochu jako nastěhovat si domů malé chlupaté tornádo. Chvíli spí, chvíli si hraje, chvíli něco kouše a za moment hledáte hadr, protože loužička přišla rychleji než vy.

Nemusíte ale během prvních sedmi dnů zvládnout všechno. Nejdůležitější je dát štěněti pocit bezpečí, vytvořit jednoduchý režim a postupně ho seznamovat s novým domovem.

Tady je jednoduchý plán, který vám první společný týden usnadní.

Ještě před příjezdem: připravte štěněti jeho místo

Než si štěně přivezete domů, připravte základní výbavu. Nemusíte hned kupovat polovinu zverimexu. Pro začátek stačí věci, které budete skutečně používat.

Připravte si:

• pelíšek nebo deku,
• misky na vodu a krmivo,
• krmivo, na které je štěně zvyklé,
• obojek nebo postroj a vodítko,
• sáčky na venčení,
• několik bezpečných hraček a věcí na kousání,
• ručník,
• prostředky na úklid případných nehod.

Vyberte také místo, kde bude štěně odpočívat. Ideální je klidnější část bytu nebo domu, kde může být poblíž vás, ale zároveň ho nebude každých pár minut někdo rušit.

Štěňata potřebují hodně spánku. Když konečně usne, není potřeba ho budit jen proto, že si s ním chce někdo hrát.

Den 1: hlavně klid

První den není vhodný na velké seznamování s celou rodinou, sousedy a půlkou ulice.

Pro štěně se během několika hodin změnilo prakticky všechno. Opustilo známé prostředí, sourozence i lidi, které znalo, a ocitlo se na úplně novém místě.

Nechte ho proto nejdříve v klidu prozkoumat nový domov.

Ukažte mu:

• kde má vodu,
• kde dostává jídlo,
• kde může odpočívat,
• kudy se chodí ven.

První den nemusíte řešit povely ani perfektní chování. Mnohem důležitější je, aby štěně zjistilo, že nový domov je bezpečné místo a vy jste člověk, na kterého se může spolehnout.

První noc se štěnětem

První noc bývá pro nové majitele často nejtěžší.

Štěně může kňučet, budit se nebo vás hledat. Není to nic překvapivého - ještě včera pravděpodobně spalo v úplně jiném prostředí.

Na první dny proto umístěte pelíšek tak, aby štěně nebylo úplně izolované. Vaše přítomnost mu může pomoct rychleji se uklidnit.

Počítejte také s tím, že malé štěně nemusí vydržet celou noc bez venčení. Pokud se probudí a je neklidné, vezměte ho ven, dejte mu možnost vykonat potřebu a potom se vraťte domů.

Z nočního venčení nedělejte půlhodinovou zábavu. Ven, vyčůrat, pochválit a zpátky spát.

Den 2: začínáme s jednoduchým režimem

Od druhého dne můžete pomalu zavádět pravidelnější rytmus.

Nemusíte mít harmonogram na minuty. Stačí, když se během dne přirozeně opakují stejné činnosti:

spánek → venčení → jídlo → krátká aktivita → venčení → odpočinek.

Pravidelný režim pomáhá nejen štěněti, ale i vám. Postupně začnete poznávat, kdy potřebuje ven, kdy bývá aktivní a kdy už je naopak unavené.

A právě únava bývá často přehlížená. Přetažené štěně nemusí automaticky usnout. Někdy začne běhat po bytě, kousat ruce a působit, jako kdyby právě vypilo tři kávy.

V takovou chvíli může potřebovat spíš klid než další hru.

Den 3: učíme se chodit ven

Jedna z největších otázek prvních týdnů zní: Jak naučit štěně čůrat venku?

Základem je chodit ven často a ve správnou chvíli.

Štěně vezměte ven především:

• po probuzení,
• po jídle,
• po větším napití,
• po hraní,
• před spaním.

Když vykoná potřebu venku, pochvalte ho. Nemusíte z toho dělat oslavu pro celé sídliště - stačí, aby pochopilo, že udělalo správnou věc.

A nehody doma?

Ty prostě přijdou.

Netrestejte štěně za loužičku, kterou najdete až později. V takové chvíli už si trest s tím, co udělalo před několika minutami, nespojí. Místo toho místo ukliďte a příště zkuste vyrazit ven o něco dřív.

Den 4: jméno a první jednoduchá pravidla

Teď už se můžete pustit do krátkého učení.

Začněte jménem. Řekněte jméno štěněte a když se na vás podívá, pochvalte ho nebo odměňte.

Hotovo.

První tréninky opravdu nemusí být složitější.

Postupně můžete přidat jednoduché věci, jako je přivolání na krátkou vzdálenost nebo klidné čekání před miskou. Trénujte krátce - klidně jen několik desítek sekund několikrát během dne.

V prvním týdnu nejde o to mít dokonale vycvičeného psa. Mnohem důležitější je naučit štěně, že spolupráce s vámi je příjemná a vyplatí se mu.

Den 5: seznamování s okolním světem

Socializace neznamená, že štěně musí během týdne potkat dvacet psů a nechat se pohladit padesáti lidmi.

Jde především o postupné poznávání světa.

Novým zážitkem může být zvuk vysavače, výtah, projíždějící autobus, člověk s deštníkem, děti nebo cesta autem.

Sledujte reakci štěněte. Pokud je nejisté, dopřejte mu větší odstup a čas. Nenuťte ho do kontaktu jen proto, že si chcete určitou situaci „odškrtnout“.

Cílem je vytvářet krátké a pokud možno pozitivní zkušenosti, ne štěně zahltit co největším množstvím podnětů.

Den 6: chvíli nemusíme být pořád spolu

Je lákavé strávit se štěnětem první týden 24 hodin denně. Jenže dříve nebo později budete potřebovat odejít z domu.

Proto můžete už od začátku nenápadně trénovat krátké odloučení.

Začněte opravdu jednoduše. Odejděte na chvíli do jiné místnosti a zase se vraťte. Později můžete dobu postupně prodlužovat.

Není potřeba hned první týden testovat, jestli štěně vydrží několik hodin samo.

Samota je dovednost, kterou se pes učí postupně.

Den 7: co už společně zvládáte?

Po týdnu možná ještě nebudete mít psa, který perfektně chodí na vodítku, přijde na první zavolání a nikdy neudělá loužičku.

A to je úplně v pořádku.

Místo seznamu toho, co ještě neumí, se podívejte na věci, které se během týdne začaly zlepšovat.

Štěně už pravděpodobně ví, kde spí. Začíná poznávat své jméno. Ví, kde dostane jídlo. Pomalu chápe váš denní režim a vy zase začínáte rozpoznávat jeho signály.

To je na první týden víc než dost.

Co během prvního týdne raději neřešit

První dny není potřeba honit dokonalost.

Nemusíte naučit deset povelů, absolvovat dlouhé procházky ani představit štěně každému psovi v okolí.

Soustřeďte se hlavně na několik základů:

1. Bezpečí - štěně má své klidné místo a postupně si zvyká na nový domov.
2. Režim - začíná chápat, kdy se jí, spí, chodí ven a odpočívá.
3. Venčení - vytváříte návyk chodit vykonávat potřebu ven.
4. Vztah - štěně zjišťuje, že vám může důvěřovat.
5. Nové zkušenosti - svět poznává postupně a bez zbytečného tlaku.

Na všechno ostatní máte čas.

První týden není zkouška

Možná budete mít chvíle, kdy si budete říkat, jestli něco neděláte špatně. Štěně bude kousat věci, které nemá, občas udělá loužičku doma a některé noci nemusí být úplně klidné.

To k začátku společného života patří.

Během prvního týdne nepotřebujete vychovat perfektního psa. Potřebujete hlavně položit dobré základy pro další týdny a měsíce.

Dejte štěněti čas, držte se jednoduchého režimu a přidávejte nové věci postupně. Za pár dní bude nový domov působit mnohem méně cize - pro něj i pro vás.